Škrkavka psí – známe ji?

2Toxocara canis-škrkavka psí je nejčastější střevní parazit psovitých šelem/pes,liška/. Onemocnění se nazývá ascaridiosis neboli škrkavčitost.Je to hlístice,která žije volně v luminu tenkého střeva,není tedy nijak fixována nebo přisáta na sliznici.Živí se obsahem střeva.Samec je dlouhý 9-13 cm.,samice je větší,asi 10-18 cm.Jsou žlutavě-bělavé barvy,rozmnožují se pohlavně.Škrkavky způsobují ve střevě zánět a migrující larvy záněty v jiných orgánech.Co se týče lidí mohou jim larvy způsobit vážné zdrav.poruchy zvané larvální toxokaróza.

 

Jak se pes nakazí

Říkáte si,jednoduchá otázka:pes sežere trávu,na které je vajíčko škrkavky a tak se nakazí.Máte částečně pravdu,ale ve skutečnosti to není tak jednoduché.Infikovaný pes má ve střevě samce a samice škrkavek.Ty spolu kopulují a kladou ve střevě vajíčka.Ta následně společně s trusem odcházejí do vnějšího prostředí.A jsme u té trávy.Zde dochází k dalšímu vývoji vajíčka,kdy se tvoří uvnitř larva ,označovaná dle stupně vývoje jako L1,L2 a L3.A zde přichází velmi důležitý moment,kdy až larva L3 je infekční.Tento vnější vývoj trvá za vhodných podmínek 14-28 dní.Teprve v tomto okamžiku je larva L3 infekční a může nakazit dalšího hostitele/psa ,lišku,člověka/.Larva se dostane polknutím přes žaludek do tenkého střeva.Zde se může provrtat přes sliznici střeva do cévy a je krví zanesena do plic.Zde dráždí a vyvolává zánět plic .Tato parazitární pneumonie je velmi těžko medikamentózně ovlivnitelná.Část larev může zůstat v plících,tam se opouzdří a čekají na svoji příležitost.Druhá část larev je vykašlána do dutiny tlamy a spolknuta.   Takto se dostává opět do tenkého střeva.Zde dospívá ,rozmnožuje se a produkuje vajíčka. Tak je cyklus uzavřen.

 

1

 

Další část ,která se krví dostala do plícní žíly, se dostává do velkého krevního oběhu a krví je roznesena do celého těla.Takto se larvy L3 dostávají do ledvin,jater,mozku,svalů.Zde dochází taktéž k jejich opouzdření a v tomto “spícím režimu” čekají na svoji příležitost.Ta přichází u fen v období březosti,kdy se hormonální poměry výrazně mění.Dochází k uvolnění larev a ty se krví dostávají do mléčné žlázy a přes placentu/transplacentární přenos/ do jater plodů.Po porodu štěňat se larvy z jater dostanou krví do plic ,jsou vykašlány do tlamy a spolknuty. Již u štěňat ve stáří 10 dní mohou být škrkavky.

Co se týče larev, které se dostaly do mléčné žlázy,tak ty pak při kojení infikují sající štěňata.To je tzv.galaktogenní přenos.Z toho vyplývá,že je nutno jednak řádně odčervit fenu před porodem/pozor na časové omezení u některých odčervovacích přípravků/a jednak již od 14 dní odčervovat,nejlépe pastou,jak fenu tak i štěňata.

Kromě výše uvedeného galaktogenního a transplacentárního přenosu existuje ještě třetí způsob:přes paratenického hostitele.To je hostitelský živočich,ve kterém nežijí dospělé škrkavky,ale pouze larvy.Ty po pozření pejskem se uvolní a infikují hostitele.Takovým paratenickým hostitelem mohou být hlodavci,bezobratlí,hospodářská zvířata.Z toho vyplývá,že psi,kteří loví myši jsou výrazně více ohroženi škrkavkou psí.

Při této příležitosti bych se chtěl zmínit o možnosti nakažení člověka .Vajíčka škrkavek, která odešla s truse se u psa zachytí na srsti v okolí konečníku.Taktéž,když se pes čistí,může dojít k ulpění vajíček na srsti čenichu a odtud jsou při hře s pejskem přenesena na ruce člověka.Tyto vajíčka však nejsou infekční,protože jak jsme si řekli,potřebují určitou dobu zrání, aby se vytvořila larva L3.Vajíčka škrkavek jsou chráněna silným obalem.Zahubí je mráz,teplota nad 35st.Celsia,silné desinfekční přípravky/fenol,kresol, perchloretylén/,déle trvající sluneční záření a vařící voda.Z toho vyplývá,že hra dětí na pískovišti není až zase tak nebezpečná,pokud se dodržují určitá pravidla.Pískoviště je potřeba zakrývat, aby do něj kočky a psi nekáleli. Pokud je pískoviště  vystaveno po celý den slunci dochází k usmrcení vajíček.Také je možno písek prolít vařící vodou. Samozřejmě je potřeba vézt děti k osobní hygieně.Člověk se chová jako paratenický hostitel.To znamená, že vývojový cyklus škrkavky psí není u něj uzavřený.Parazitují u něj pouze larvy L3.Ty se krví šíří do celého těla a vzniká tzv.larvální toxokaróza.Podle toho v jakém orgánu a v jakém množství se larvy usídlí,vznikají větší či menší problémy.Bohužel u člověka mají tyto larvy velkou afinitu k očím.Usídlí se za sítnicí,tím dochází k jejímu odchlípení a k různému stupni poškození zraku.

Jak poznám,že má pes škrkavky?

Problém škrkavek u psů je  především  problém  štěňat. Dospělí psi nejsou takovou ohroženou věkovou kategorii.Jak jsme si již řekli,tak 10denní štěňata mohou mít škrkavky.To se projevuje tzv.škrkavkovým břichem,štěňata jsou vyhublá s velkým břichem.Mají matnou srst,trpí nechutenstvím,anemií,svěděním kůže.Někdy dokonce majitel nalezne parazity ve zvratcích a nebo v trusu.Toto je opravdu už stav ohrožující život štěněte.V jiném případě může větší množství těchto parazitů vytvořit klubko,které ucpe střevo a vzniká střevní neprůchodnost.Což je také život ohrožující.

Jak se škrkavkám bránit?

Mnoho vet.lékařů i majitelů pejsků je přesvědčeno,že je lepší provádět pravidelné koprologické vyšetření/vyšetření trusu/,než “preventivně” podávat antiparazitika.Až po vyšetření trusu se rozhodnout, zda je nutno odčervit.S tímto názorem lze souhlasit,protože podáním tablet dojde k likvidaci pouze dospělců škrkavek a migrující larvy jsou  mimo účinek těchto preparátů.Protože celý cyklus od pozření infekční larvy L3,přes migraci tělem až do usídlení v tenkém střevě psa trvá 10dní ,doporučuje se provést 2. odčervení za 10 dnů od prvého.Pokud hodláte nakrýt Vaší fenu,doporučuji ji  řádně odčervit ještě před nakrytím.Po porodu ,ve stáří14 dnů odčervit jak fenu tak mláďata.Toto opakovat po 14 dnech až do stáří 3 měsíců štěňat.Pak lze doporučit 1x měsíčně provádět koprologické vyšetření trusu.Pokud toto vyšetření nechcete nebo nemůžete provádět,pak je vhodné odčervovat 1x za čtvrt roku.Důležitá je také eradikace /vyloučení/ vajíček z prostředí.Toho dosáhnete tím,že pravidelně sbíráte trus psa a neškodně jej likvidujete .Pokud je pes držen v kotci, je vhodné odstraněni vrchní části hlíny nebo písku a desinfekce podlahy kotce.

Závěrem lze říci,že toxokaróza je největším problémem u štěňat.Nejvhodnější je pravidelné koprologické/trusu/vyšetření a až na jeho základě se rozhodnout zda odčervovat.Preventivní podání antiparazitik neřeší komplexně problém škrkavčitosti psů,protože postihuje pouze dospělce a vývojová stádia unikají ošetření.

 

Author: MVDr. Emil Zbořílek